Zástupy se Jana ptaly: "Co máme dělat?" On jim odpověděl: "Kdo má dvojí oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak." Lukáš 3,10
Ježíš jim řekl: "Amen, pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo matku nebo otce nebo děti nebo pole pro mne a pro evangelium, aby nyní, v tomto čase, nedostal spolu s pronásledováním stokrát více domů, bratří, sester, matek, dětí i polí a v přicházejícím věku život věčný." Marek 10,29n
Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné. Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval. Každého dne pobývali svorně v nádvoří chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem. Skutky 2,44n
Všichni, kdo uvěřili, byli jedné mysli a jednoho srdce a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nýbrž měli všechno společné... Nikdo mezi nimi netrpěl nouzi, neboť ti, kteří měli pole nebo domy, prodávali je, a peníze, které utržili, skládali apoštolům k nohám. Z toho se rozdávalo každému, jak potřeboval. Také Josef... levita původem z Kypru, měl pole, prodal je, peníze přinesl a položil před apoštoly. Skutky 4,32nn
Makedonští a Achajští se totiž rozhodli vykonat sbírku ve prospěch chudých bratří v Jeruzalémě. Rozhodli se tak proto, že i oni jsou jejich dlužníky. Jestliže pohané dostali podíl na jejich duchovních darech, jsou zavázáni posloužit jim zase ve věcech hmotných. Římanům 15,26n
Každý ať dá podle toho, co má. Vždyť je-li zde tato ochota, je dar před Bohem cenný... Nejde o to, aby se jiným ulehčilo a vy byli přetíženi, nýbrž abyste na tom byli stejně: váš přebytek pomůže nyní jejich nedostatku, aby zas jindy jejich přebytek přišel k dobru vám. Tak nastane vyrovnání, jak je psáno: Kdo měl mnoho, tomu nic nepřebylo, a kdo málo, neměl nedostatek. 2 Korintským 8,11n
Po Novém Zákoně
Nenatahuj ruce k braní a nestahuj je při dávání. Budeš-li mít něco skrze své ruce, dáš to jako výkupné za své hříchy. Nebudeš váhat dát, a když dáš, nebudeš reptat. Tak poznáš, kdo je dobrý odplátce tvé mzdy. Neodvrátíš se od nuzného, všechno budeš sdílet se svým bratrem a neřekneš, to je mé vlastní. Vždyť sdílíte-li věci nesmrtelné, čím více věci smrtelné! Didaché 4,5-8
Svého bližního učiníš účastným všech svých věcí a neřekneš, že je to tvé vlastní. Vždyť sdílíte-li věci neporušitelné, čím spíše věci porušitelné. List Barnabášův 19,8
My, kteří jsme si nade vše cenili bohatství a majetku, teď přinášíme to, co máme do společné pokladny a sdílíme se s tím, kdo má nouzi. Justýn, 1 Apologie kap. 14
(při shromážděních)... je zvláštní pozornost věnována nízko postaveným, potřebným a nemocným. Příspěvky jsou dobrovolné a odpovídají příjmům, jaké kdo má. Využívá se jich k tomu, aby byli podporováni a pohřbeni chudí, aby se pomohlo chlapcům a dívkám bez rodičů a v nouzi, starým lidem, kteří jsou upoutáni k domovu, těm, kdo přežili ztroskotání lodi, každému, kdo je v dolech nebo vypovězen na ostrovy do vyhnanství, nebo je pro věrnost Boží církvi ve vězení. Protože jsme jedna mysl a jedna duše, neváháme sdílet se s druhým o pozemské statky. Máme všechny věci společné, kromě manželek - v tom, kde pohané nejvíc tíhnou ke sdílení, naše sdílení končí... Tertulián
Vytisknout stránku