Pýcha očí a nadutost srdce, ač jsou svévolníkům světlem, jsou hříchem. Přísloví 21,4
Pýchy není prost žádný člověk. Všem se hnusí - na druhých. U sebe si jí však, kromě křesťanů, lidé moc nevšímají. Pýcha je původ všech ostatních neřestí; je to stav mysli vyvyšující se na úroveň, jež náleží Bohu. Pýcha ničí bázeň z Boha. Chce vypadat dokonale a zažívat moc, protože nezažívá moc v Bohu. Neukazuje své slabosti, nežádá o pomoc, žádnou potřebu si nepřipouští.
Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra. Matouš 7,3
A čím je člověk pyšnější, tím více mu vadí pýcha druhých. Pýchy dvou lidí si totiž konkurují. ...Pýcha je bytostně soutěživá. I když se vydává za pokoru, chce ve skutečnosti ovládat. Neraduje se z toho, že má něco dobrého, ale že má navrch, že je lepší než druhý. Nenaslouchá, schovává se za fráze, neumí být sebekritická, protože nezná pokoru a odstup od sebe.
Povýšené nutíš sklopit oči, Hospodine. Žalm 18,28
I ješitnost je v porovnání s pýchou odpustitelnější. Ješitnost potřebuje druhé aspoň kvůli jejich pohledu, jejich mínění. Ďábelská pýcha však na mínění druhých nedbá, dbá na ostatní jen kvůli sobě. Může tak potírat marnivost a dělání si něčeho z toho, co si o nás myslí druzí. Ďábel totiž rád vymítá menší hříchy většími. Že jste v Boží přítomnosti, poznáte, když jste si vědomi vlastní malosti a zkaženosti. Nejlépe je na sebe zapomenout docela.
Nemám, Hospodine, domýšlivé srdce ani povýšený pohled. Neženu se za velkými věcmi, za divy, jež nevystihnu, nýbrž chovám se klidně a tiše. Jako odstavené dítě u své matky, jako odstavené dítě je ve mně má duše. Žalm 131
Nemysleme si však, že Bůh zavrhuje naši pýchu, protože uráží jeho důstojnost. Bůh sám není pyšný. Vůbec mu na jeho důstojnosti nesejde. Chce nám dát sebe sama, chce dát zažít pokoru, zbavit se všech těch nesmyslů, pro něž nám záleží na vlastní důstojnosti.
Myslí-li si někdo, že je něco, a přitom není nic, klame sám sebe. Každý ať zkoumá své vlastní jednání. Galatským 6,3
A když se zbavíme všech póz a předvádění se, poznáme Boží úlevu a pohodlí. Pak už nebudeme o pokoře přemýšlet. Vůbec nebudeme přemýšlet o sobě. (podle C.S. Lewis, Velký hřích /1942/)
Vytisknout stránku