Vliv hříchu

Strach

Bůh zavolal na člověka: "Kde jsi?" On odpověděl…: "Bál jsem se, a tak jsem se skryl." 1 Mojžíšova 3,9

Neboť každý, kdo činí něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo. Jan 3,20

Není, kdo by hledal Boha; všichni se odchýlili, všichni propadli zvrácenosti, není, kdo by činil dobro, není ani jeden. Žalm 14, Římanům 3,10

Duchovní smrt, prázdnota

Skrze jednoho člověka vešel do světa hřích a skrze hřích smrt. A smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili. Římanům 5,12

Proto se od nás vzdálilo právo, nedosahuje k nám spravedlnost. Čekáme na světlo, a je tma… ohmatáváme stěnu jako slepí. Izajáš 59,9

Bůh na tebe sešle prokletí, zděšení a zmar ve všem, k čemu přiložíš ruku… Dá ti chvějící se srdce, pohaslé oči a zoufalou duši... Ráno budeš říkat: "Kéž by byl večer!" a večer budeš říkat: "Kéž by bylo ráno!" ...Pohasnou vám oči, budete plni zoufalství. 5 Mojžíšova 28; 3 Mojžíšova 26,16

Ztráta orientace a vůle

...s radostí přijímají slovo, když je uslyší; protože v nich však nezakořenilo, věří jen nějaký čas a v čas pokušení odpadají. Semeno padlé do trní jsou ti, kteří uslyší, ale potom je starosti, majetek a rozkoše života dusí, takže nepřinesou úrodu. Lukáš 8,13n

Mají zatemnělou mysl a odcizili se Božímu vedení pro svou nevědomost a zatvrzelé srdce. Otupěli, propadli bezuzdnosti... Efezským 4,18

A přesto se zbylí lidé, kteří v těch pohromách nezahynuli, neodvrátili od výtvorů svých rukou; nepřestali se klanět démonům a modlám ze zlata, stříbra, mědi, kamene i dřeva, které jsou slepé, hluché a nemohou se pohybovat; neodvrátili se od svých vražd ani čarování, necudnosti ani krádeží. Zjevení 9,20

Sebeklam, náboženskost

Hnusíte si právo a překrucujete všechno, co je přímé! Přitom spoléháte na Hospodina a říkáte: "Což není Hospodin uprostřed nás? Na nás nepřijde nic zlého." Micheáš 3,9

Ale svévolníkovi Bůh praví: "Nač odříkáváš má nařízení? Proč si bereš do úst mou smlouvu? Ty přece nenávidíš kázeň, ty má slova za sebe jen házíš..." Domníval ses, že jsem jako ty. Vznáším proti tobě obžalobu. Pochopte to vy, kdo na Boha jste zapomněli... Žalm 50,16

Vy farizeové očišťujete číše a mísy zvenčí, ale vaše nitro je plné hrabivosti a chtivosti. Podobáte se obíleným hrobům, které zvenčí vypadají pěkně, ale uvnitř jsou plné lidských kostí a všelijaké nečistoty. Matouš 23,25

Egocentrizmus

Ti, kdo dělají jen to, co chce tělo, tíhnou k tomu, co je tělesné; ale ti, kdo se dají vést Duchem, tíhnou k tomu, co je duchovní. Dát se vést tělem znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj. Soustředění na sebe je Bohu nepřátelské... Římanům 8,5n

Poznali Boha, ale nevzdali mu čest jako Bohu ani mu nebyli vděčni, nýbrž jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich scestná srdce se ocitla ve tmě. Římanům 1,21

Jsou sobečtí, chvástaví, domýšliví, rouhaví, nevděční, bezbožní, bezcitní, nesmiřitelní, pomlouvační, nevázaní, hrubí, lhostejní, zrádní, bezhlaví, nadutí, vyhledávají raději rozkoš než Boha, tváří se zbožně, ale svým jednáním to popírají. Stále se touží učit, ale nikdy nejsou schopni dojít poznání pravdy. 2 Timoteovi 3,2n

Mít vše pod kontrolou

Pachtíte se za mnoha věcmi a máte z toho málo. Co přinesete domů, já odfoukám. A proč? Je výrok Boží. Kvůli mému domu, který je zničený, zatímco vy se každý točíte kolem svého domu. Ageus 1,9

A začali se jeden jako druhý vymlouvat. První řekl: 'Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, přijmi mou omluvu.' Druhý řekl: 'Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, přijmi mou omluvu!' Další řekl: 'Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.' Lukáš 14,16

Marie si sedla k Ježíšovým nohám a poslouchala jeho slovo, ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k Ježíši a řekla: "Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!" Pán jí odpověděl: "Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře. Vybrala si to, oč nepřijde." Lukáš 10,40

Sexualita

Ale Ónan... vypouštěl semeno na zem, aby svému bratru nezplodil potomka... Jeho počínání bylo v očích Božích zlé, proto usmrtil i jeho. 1 Mojžíšova 38,9

Pravím vám, že kdokoli hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci. ...Jestliže tě tvá ruka nebo noha svádí k hříchu, utni ji a odhoď pryč. Matouš 5,28; 18,8

Proto je Bůh vydal v moc hanebných vášní. Jejich ženy zaměnily přirozený styk za nepřirozený a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženami, ...muži s muži provádějí hanebnosti. Římanům 1,25


Největším hříchem dneška je, že ztrácíme smysl pro hřích. (z knihy 'Hřích', kolektiv autorů, Karmelitánské nakladatelství, upraveno)

Vědomí viny se v mnohém změnilo. Pojmy hřích, lítost, vina, zadostiučinění... mají v očích lidí stále nejistější obsah. Hřích už není brán jako přestoupení autority Boha, převažuje mínění, že hříchem jsou spíš přestupky, které mají vliv v oblasti veřejné. Víc než na Boha se lidé odvolávají na odpovědnost ve společenských vztazích, na křivdu bližním a společnosti. A přece je hřích hlavně přerušením vztahu s Bohem.

Stává se problematickým chápat vážnost hříchu, odpovídající pokání, hloubku lítosti... Roste odpor k odříkání a pokání, ty jsou viděny jako negativní a ochuzující. Panuje nedůvěra ke všemu, co omezuje 'osobní svobodu'. Bůh je pokládán za zdroj uskutečnění tužeb člověka, seberealizace, 'naplnění osobnosti' a cestu k 'úspěšnému životu'.

Naproti tomu svědomí člověka, který hledá Boha přestává být pouhým rozumovým soudem. Stává se spojkou mezi dvěma bytostmi, které se milují. Takový člověk vidí, že nerozhoduje pouze viditelná stránka skutku, že skutek začíná v mysli a postoji. Vidí hřích především v nevěrnosti Boží lásce. Uznává, že hřích mu škodí v růstu k Bohu a Boha uráží. To je mu podnětem, aby se vrátil k pravdě. Vyznáním hříchu vyjadřuje odsouzení viny a úmysl napravit se.

Vytisknout stránku Vytisknout stránku