Výraz ‘Trojice’ není v Bibli výslovně zmíněn, Bible přesto říká, že v Bohu je vztah tří osob. Trojjedinost je vztah lásky v Bohu: Otec ve Starém zákoně připravil příchod svého Syna a Syn zase připravil cestu Duchu svatému, jenž nás spojuje s Otcem a Synem.
Trojici lze vidět:
Jděte ke všem národům, získávejte mi učedníky a křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého. Matouš 28,19
Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a obecenství Ducha svatého se všemi vámi. 2 Korintským 13,13
Modlete se v Duchu svatém, uchovejte se v lásce Boží a očekávejte milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista k věčnému životu. Juda 1,20
(Bůh) na nás bohatě vylil svého Ducha skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele. Titovi 3,6
Vztahy v Bohu
Pokud pod pojmem 'osoba' míníme nositele osobního vědomí, existuje jen jeden Bůh, který má jedno vědomí a jednu vůli. Tuto vůli však sdílí v osobách Otce, Syna a Ducha. Ježíš jako člověk se svobodnou vůlí se vždy podřizoval vůli Otce (Lukáš 22,42), tím je nám vzorem, abychom i my podřizovali naši vůli Bohu. Pozval nás do vztahu tří Božích osob:
Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví. Jan 15,26
V onen den poznáte, že já jsem v Otci, vy ve mně a já ve vás. Jan 14,11; 20
S Bohem nemáme tři různé vztahy, máme jeden vztah s Bohem ve třech osobách. Jediný rozdíl mezi Božími osobami je v jejich původu: z Otce věčně vychází Syn (Jan 1) a Duch svatý. Syn a Duch svatý přitom nejsou Bohem o nic méně, jestliže z nich nevychází Otec. Otec, Syn i Duch jsou rovnocennými osobami jednoho Boha - stejně věční a stejně mocní, neboť žádná z Božích osob nemůže být Bohem o 'trochu víc' či o 'trochu míň'. V historii o tom vzniklo mnoho mylných učení; nejsou však ani tři Bozi, ani postupné zjevování jednoho Boha třemi způsoby (nejprve Otec, který se vtělí do Syna a nakonec přijme podobu Ducha).
Ježíš říká:
Otec posílá Syna
...jako mne poslal živý Otec. Jan 6,57; 8,29; 42
Otec posílá Ducha
A já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce. Jan 14,16; 26
Duch přichází skrze Syna
Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví. Jan 15,26; 16,17
Bohatě na nás vylil svého Ducha skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele. Titovi 3,6
Duch svatý je osoba
Zatímco o osobnosti Otce a Ježíše nepochybujeme, Duch svatý bývá vnímán jako pouhý 'vliv', 'duch Písma', 'energie' atd. Bůh však jasně říká, že Duch svatý je osobou. V řečtině je slovo 'duch' středního rodu (to 'pneuma'), v aramejštině rodu ženského (ta 'ruách'). Přesto v řeckém textu Ježíš nazývá Ducha - v rozporu s gramatikou - "On – Duch". Ježíš tak zdůraznil, že Duch svatý je osobnost:
Jakmile však přijde ON ('ekeinos' - on, onen), Duch pravdy… ('to pneuma tes aletheias') Jan 16,13
Ve své 'rozlučkové řeči' (Jan 14-16) Ježíš také nazval Ducha 'Přímluvcem' (či 'Obhájcem') Jan 14,16; 15,26; 16,7. Doslovný překlad řeckého 'Paraklétos' je 'ten, kdo je přivolán k druhému'. Řekové tak nazývali obhájce u soudu. Duch svatý tak dostal od Ježíše další osobní atribut: hájí křesťany na Božím soudu a je jejich svědkem při vydávání svědectví. Je 'jiný Přímluvce', neboť prvním Přímluvcem je sám Ježíš (1 Jan 2,1).
Bible o Duchu svatém:
Duchu svatému je možno rouhat se
Každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno. Matouš 12,31n
Lhát mu
Ananiáši, proč satan ovládl tvé srdce, že jsi lhal Duchu svatému. Skutky 5,3n
Zarmucovat ho
A nezarmucujte svatého Ducha Božího, jehož pečeť nesete… Efezským 4,30
Odporovat mu
Jste tvrdošíjní a máte pohanské srdce i uši! Nepřestáváte odporovat Duchu svatému! Skutky 7,51
Vysmívat se mu
Oč hroznějšího trestu si zaslouží ten, kdo zneuctí Božího Syna a tak se vysmívá Duchu milosti. Židům 10,29
Duch svatý učí
Ale Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl. Jan 14,26
Obviňuje z hříchu
On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud. Jan 16,8
Oslavuje Krista
On mne oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne. Jan 16,14
Duch Svatý je Bůh
Neboť kdo z lidí zná, co je v člověku, než jeho vlastní duch? Právě tak nikdo nepoznal, co je v Bohu, než Duch Boží. 1 Korintským 2,11
Je Duchem Syna Božího
Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího Abba, Otče. Galatským 4,6
Vede do pravdy
Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy. Jan 16,13
Ujišťuje, že jsme Božími syny
Tak Boží Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti. Římanům 8,16
Přimlouvá se
Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti, neboť Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním. A ten, který zkoumá srdce, ví, co je úmyslem Ducha; neboť Duch se přimlouvá za svaté podle Boží vůle. Římanům 8,26n
Proměňuje k Božímu obrazu
A tak jsme proměňováni k jeho obrazu (Pána Ježíše) - mocí Ducha Páně. 2 Korintským 3,18
Mluví
Až vás povedou před soudy, nemějte starost, co budete mluvit; ale co vám v té hodině bude dáno mluvit, to mluvte. Nejste to vy, kdo mluví, ale Duch svatý. Marek 13,11
Duch výslovně praví, že v posledních dobách někteří odpadnou od víry. 1 Timoteovi 4,1
Slyší
Nebude mluvit sám za sebe, ale bude mluvit, co uslyší. Jan 16,13
Dává dary do církve
Jednomu je Duchem dáno slovo moudrosti, někomu zase víra v témž Duchu, …to všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce. 1 Korintským 12,11
Dává lásku
Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha Svatého, který nám byl dán. Římanům 5,5
...vyprávěl o lásce, kterou ve vás působí Boží Duch. Koloským 1,8
Vztah s Duchem svatým by nebyl vyjádřen tak živě a osobně, pokud by Duch svatý nebyl osobou. Ježíš říká, že každý hřích proti Otci a Synu lze odpustit, ne však rouhání proti Duchu svatému. Duch svatý je tedy osobou působící spásu v křesťanech. Pokud bychom redukovali tento vztah na pouhý 'vliv', nebrali bychom vážně Boží slovo. Božství Boha nemůže vystihnout jen 'vliv', 'princip' či 'energie'. Kdo ví, že v jeho životě působí Bůh skrze svého Ducha, ten si tohoto vztahu cení nad všechny ostatní ‘vlivy’.
"Jednou z nejdůležitějších věcí je, že v Bohu je vztah lásky… Kdyby Bůh byl jen jedinou osobou, nemohl by být před stvořením světa láskou. A svazek mezi Otcem a Synem je vztah tak živý, že sám o sobě představuje osobu. Když se lidé spojí v rodinu, klub nebo odbory, mluví se o tom, že ona rodina, klub či odbory mají svého „ducha“. To proto, že když jsou členové pospolu, vytváří se mezi nimi zvláštní způsob mluvy, myšlení a chování, který by jim nebyl vlastní, pokud by spolu nebyli. Jakoby přicházela na svět nějaká jejich společná osobnost. V tom je rozdíl mezi Bohem a námi. Ze společenství Otce a Syna totiž vyplývá osoba skutečná, která je třetí z trojice skutečných osob jednoho Boha." (C.S. Lewis; K jádru křesťanství)
Vytisknout stránku